Bytová krize v Evropě: Jaké skrývá hrozby pro Českou republiku?

Bytová krize sužuje celou Evropu – zatímco některé státy se s ní dokážou lépe vyrovnat, u jiných se situace ještě zhoršuje. Česká republika se ocitá na kritickém rozcestí. Pokud se nezasáhne včas proti chronickému poklesu dostupnosti bydlení, může se stát, že občanům zůstanou prakticky žádné možnosti jak pro vlastnické, tak i pronajaté bydlení. Otázkou zůstává, jak tento stav porovnáváme se situací na Slovensku?

Na Slovensku se nedostatek bytů proměnil v mimořádně naléhavý problém, který již dávno přesahuje pouhé diskuse na odborných konferencích. Slovenský trh s bydlením dnes osvěcuje varovné příznaky toho, co může čekat i nás. Situace je komplikovaná nejen nedostatkem nové výstavby v Bratislavě, ale i tím, že obdobné problémy postihují prakticky všechna města. Velká část panelových sídlišť je ve špatném technickém stavu – zanedbaná údržba a absence dlouhodobé strategie státu vůči bydlení přispívají k prohlubující se krizi, kterou je těžké překonat.

První země zavádí maximální věkovou hranici pro řidičský průkaz

Číst článek

Obyvatelé Slovenska proto čelí dvojím problémům – nejen vážnému nedostatku bytů, ale i neúnosně drahým pronájmům a kupním cenám. Navíc se v Bratislavě nachází nejmenší nabídka pronajímaných bytů mezi sousedními státy. Již v roce 2023 byla Slovenská republika hodnocena jako stát s nejhorší dostupností bydlení v celé Evropské unii. Ekonomická tíseň navíc komplikuje situaci – ačkoli se nové byty staví, chybí kupci. Slovensko je zasaženo řadou hospodářských krizí, přičemž země se momentálně potýká s rekordně vysokou inflací v rámci eurozóny. Stávající vláda navíc zatěžuje podnikatele novými daňovými opatřeními, což postihuje střední třídu a posouvá ji do nebezpečného finančního kolapsu.

I v České republice nelze hovořit o ideální situaci. Přestože dochází k výstavbě nových bytů, čeští obyvatelé se musí potýkat s postupným růstem nájemů a stále rostoucími cenami nemovitostí. Realitní bublina starších nemovitostí přetrvává a její dopady se liší podle regionu. Městské byty trpí nedostatkem kvalitní údržby – některé jsou zatíženy korupčními aférami, kdy se zájmovým skupinám vyplácejí úplatky za lukrativní byty.

Vzrušení ve Vatikánu: Kdo usedne na trůn po Františkovi?

Číst článek

Praha se dlouhodobě řadí mezi evropská města s nejnižší dostupností bydlení, pokud zohledníme poměr ceny bytu a příjmu. Cena za jeden metr čtvereční zde v roce 2023 překročila 111 000 Kč, zatímco v Bratislavě se pohybovala zhruba okolo 90 000 Kč. Naštěstí má Česká republika několik výhod. Kvalita bytového fondu je obecně lepší a existuje řada možností spolufinancování oprav. Nový zákon na podporu bydlení může alespoň částečně zmírnit problémy. Další krok představuje reforma stavebního zákona včetně jeho digitalizace.

Další novinkou je úprava stavebních norem a vyhlášek, které neúměrně zvyšují náklady na novostavby. Například povinnost vytvářet chodbu oddělující toaletu od zbytku místností nebo stanovit minimální vzdálenosti mezi nábytkem a zdmi. Výborným příkladem zahraniční praxe je Vídeň. Město vsazuje na vysoký podíl sociálního a nájemního bydlení – přibližně 25 % všech bytových jednotek vlastní městský majetek a dalších 20 % je spravováno neziskovými bytovými družstvy. Velká část těchto bytů má regulované nájemné, což je trend, který se pomalu prosazuje napříč středoevropskými městy.

Klíčem k úspěchu je kontinuální výstavba, i když se zdá, že nabídka už postačuje. Město lépe hospodaří se svým rozpočtem, snižuje tlak na trh a může se věnovat rozvoji urbanistické politiky. Ve Vídni je příkladem odlišný model sociální politiky – finanční pomoc zasahuje také střední třídu, což umožňuje širšímu okruhu obyvatel přístup k sociálnímu bydlení.